Zdravotní situace

zdravotní situace

Základní informace

Veterinární zákon

Vyšla nová novela veterinárního zákona - 10. 9. 2022

V částce č. 113/2022 Sb. vyšla 31. 8. 2022 novela veterinárního zákona – Zákon č. 246/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. Novela se dotkla i včelařství.

Účinnost zákona byla předpokládána dnem 21. 4. 2021. Z důvodů kovidových opatření se však zákon nedostal na program jednání Parlamentu. Podařilo se to až letos.

Došlo ke zrušení

povinnosti chovatele, který chová včelstva, neprodleně po zjištění úhynu včelstev na stanovišti včelstev hlásit úhyn nad stanovený limit (25 %) krajské veterinární správě.
povinnosti chovatele vyžádat si veterinární osvědčení k přemísťování včelstev mimo území kraje.

Odůvodnění:

§ Hlášení úhynů nad stanovený limit nebylo v minulosti využíváno, povinnost hlášení úhynů je dána jinými ustanoveními zákona, jednalo se proto o ustanovení duplicitní.

§ Požadavek na veterinární osvědčení při přesunech byl již dříve zrušen u ostatních hospodářských zvířat. Požadavky na provádění preventivních vyšetření u včel stanovené v platné Metodice kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace poskytují dostatečné informace o nákazové situaci, a to dokonce ve větší míře než vyšetření, kterými bylo podmíněno vydání veterinárního osvědčení. Povinnost vyšetření včelstev na MVP se rozšířila a platí pro přesuny delší než 3 km (bývalo 10 km). Případné nedodržení požadavku na veterinární osvědčení před přemístěním je Státní veterinární správou obtížně zjistitelné a prokazatelné, v praxi bývá zjišťováno výjimečně, a to většinou zpětně na podnět třetí osoby. Není tedy dosaženo původního účelu tohoto ustanovení, tj. zabránit přesunům u chovatelů s neznámým nákazovým statusem. Chovatelé by si měli sami ve vlastním zájmu vyžádat informace o zdravotním stavu včelstev od chovatele, od kterého si zamýšlejí koupit oddělek/matky doložením provedených vyšetření.

Zákon nabyde účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, tj. po jeho uveřejnění ve Sbírce zákonů. Konkrétně jde o 1. 10. 2022.

Změny v zákoně se musí promítnout i do prováděcích předpisů. Proto již probíhají přípravy změn vyhlášky č. 18/2018 Sb., o veterinárních požadavcích na chov včel a včelstev a o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz včel.

Mgr. Jarmila Machová

Metodika kontroly zvířat

Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2026

Léčiva

Seznam registrovaných veterinárních léčivých přípravků pro včely ÚSKVBL - (ke dni 29.12.2025)

Název	Síla	Jednotka	Léková forma	Registrační číslo
Apiguard	25	%	Gel	99/033/10-C
Apitraz	500	mg	Proužek do úlu	96/034/16-C
Apivar	500	mg	Proužek do úlu	96/024/18-C
Calistrip Biox	6,44	g	Proužek do úlu	96/006/25-C
Dany's BienenWohl	39.4	mg/ml	Prášek a roztok pro disperzi do úlu	EU/2/18/225
Formicpro	68,2	g	Proužek do úlu	96/023/21-C
Formidol	81	g	Proužek do úlu	96/044/14-C
Formidol	41	g	Proužek do úlu	99/051/09-C
Gabon Flum	4	mg	Proužek do úlu	96/024/19-C
Gabon PF	90	mg	Proužek do úlu	96/088/09-C
M-1 AER	240	mg/ml	koncentrát pro roztok k léčebnému ošetření včel	96/089/09-C
MP 10 FUM	24	mg/ml	Roztok do úlu	96/090/09-C
Oxuvar	41	mg/ml	koncentrát pro roztok k léčebnému ošetření včel	96/014/17/C
Oxybee	39.4	mg/ml	Prášek a roztok pro disperzi do úlu	EU/2/17/216
PolyVar Yellow	275	mg	Proužek do úlu	96/025/17-C
Thymovar	15.0	g	Proužek do úlu	96/060/10-C
Varidol	125	mg/ml	Roztok k léčebnému ošetření včel	96/238/94-C
VarroMed	5 + 44	mg/ml	Disperze do úlu	EU/2/16/203
VarroMed	75 + 660	mg/ml	Disperze do úlu	EU/2/16/203
Varroxal	710	mg/g	Prášek do úlu	96/061/23-C

Kontakt na SVS

V případě potřeby kontaktujete Krajskou veterinární správu Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj na čísle 720 995 203

Bližší kontakty hledejte na webu SVS.

Ostatní informace

Prohlídka včelstev zaměřená na onemocnění plodu - výukový materiál Metodický pokyn Státní veterinární správy pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy Schválené a kontrolované výrobny mezistěn - listopad 2024

zdravotní situace

Nemoci včel

Základními chorobami včelstev u nás je varroáza, virové nákazy, mor včelího plodu, nosemóza, houbová onemocnění, zavíječ voskový a tumidóza.

Varroáza

Bojovat proti varroáze je nutné po celý rok. Níže je uvedeno celoroční schéma tlumení varroázy podle metodik Výzkumného ústavu včelařského v Dole, které najdete zde.

Další informace ohledně léčení varroázy jsou uvedeny v podsekcích:

Seznam registrovaných veterinárních léčivých přípravků pro včely ÚSKVBL (k 29. 12. 2025)
Jarní nátěr plodu
Celý rok proti varroáze - více informací a video na www.beedol.cz/crpv

Mor včelího plodu

Mor včelího plodu (Histolysis infectiosa perniciosa larvae apium) je vážné onemocnění včelích larev. Nemoc je způsobována bakterií Paenibacillus larvae larvae. Oblast může být zamořená i několik let.

Nákaza a šíření

Plod včely se nakazí z potravy. V žaludku plodu dojde k vyklíčení bakterie. Poté dojde k rozkladu živých tkání larvy. Dospělé včely se pak snaží odstranit zbytky těla larvy a tím nákazu přenáší po plástech. Dospělé včely jsou této nákaze odolné, ale mohou ji dále šířit i výkaly.

Identifikace

Po zavíčkování plodu je možné vidět barevnou nesrovnalost. Víčka napadených larev jsou tmavší. Viditelné jsou i další příznaky na plodech včel. První rok jsou viditelné jen nepatrné rozdíly. Nákaze se začíná projevovat až druhý rok, a 3-4 rok dochází k úhynu celého včelstva. Při podezření výskytu včelího moru je nutné co nejdříve zaslat vzorek plodu k laboratornímu vyšetření, protože jen tak lze definitivně potvrdit přítomnost nákazy.

Odstranění nákazy

V případě potvrzení nákazy je nutná její likvidace. Likvidace se provádí ve spolupráci se Státní veterinární správou a obecním úřadem. Je prováděna v krocích:

zjištění ohniska nákazy a určení ochranného pásma (bývá 5 km od ohniska)
v ochranném pásmu je zákaz jakéhokoliv přesunu včel (nemůžete si ani převážet vlastní včely na jiné stanoviště a tedy nemůžete prodávat včelí matky apod.)
veškerá nakažená včelstva musejí být zlikvidována včetně uhynulých včel, nářadí je spáleno nebo desinfikováno

Doba pozorování

Pozorovací doba je zpravidla stanovena na jeden rok. Po tuto dobu platí zákaz převozu včel v ochranném pásmu. Po uplynutí doby, provede určená osoby kontrolu všech úlů v pásmu a pokud je výsledek negativní je nákaza vyhlášena jako zlikvidovaná.

Postupy

Postup včelaře

Podezření na mor včelího plodu (dále jen „MVP“).
Ohlášení – chovatel je povinen i podezření z MVP OKAMŽITĚ hlásit na místně příslušnou krajskou veterinární správu Státní veterinární správy (dále jen „KVS“).
Nejlépe zavolat na ústřednu KVS, v pracovní dny od 7:15 do 15:45 jsou funkční pevné linky KVS. Mimo uvedený čas jsou v provozu krizové linky pro hlášení nákazy nebo mimořádné situace.
KVS prostřednictvím svého inspektora provede místní šetření se sepsáním protokolu o kontrolním zjištění, který může být i zaslán.
Při pozitivním nálezu (klinický příznak nebo příznaky) provede inspektor odběr vzorku pro laboratorní vyšetření. Tento vzorek včelař neplatí. Včelař má od okamžiku vyhlášení předběžných opatření (většinou přímo na místě) povinnost tato opatření plnit. Mezi nařízená opatření patří např. zákaz manipulace se včelami, jejich přemisťování, prodej, manipulace s dalšími včelařskými pomůckami ze stanoviště apod.
Potvrdí‑li laboratoř výskyt MVP ve vzorku, nařídí KVS dvě Mimořádná veterinární opatření (dále jen „MVO“). První se týká přímo stanoviště (ohniska) a likvidace dle rozsahu zamoření, potvrzených nálezů a termínu likvidace. Druhé se týká zřízení ochranného pásma (dále jen „OP“) v okruhu nejméně 5 km kolem ohniska s tím, že pokud OP částečně zasahuje do nějakého katastrálního území, KVS rozhodne, zda se do OP zahrne celé katastrální území.
Likvidace dle nařízeného MVO na stanovišti za přítomnosti inspektora KVS a dalších určených členů likvidační komise (zástupce ZO ČSV, obce, popřípadě hasičů). KVS vydává Protokol o likvidaci včelstev a zařízení. Tento slouží jako nedílná součást žádosti o náhradu škody (dále jen „Žádost“). Od tohoto dne začíná běžet lhůta 12týdnů na podání žádosti o náhradu škody. Pak je nárok promlčen.
Žádost se podává formou vyplněného formuláře žádosti potvrzeného KVS a dále se k žádosti přikládá kopie rozhodnutí o uložení MVO, kopie potvrzeného protokolu o likvidaci (potvrzeného zástupcem KVS a ZO ČSV) spolu se soupisem likvidovaných potřeb s uvedením jejich popisu dle ceníku ČSV a údaji o rocích výroby (i u rámků). Rovněž je třeba doložit další náklady, které byly spojené s likvidací (prostředek na utracení včel, nákup nebo provedení dezinfekce…).
Žádost se podává na Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“), odbor živočišných komodit 17210. Doporučeně nebo osobně tak, abyste měli podací lístek nebo jiný doklad o tom, že jste dodrželi stanovenou lhůtu k podání (viz bod 6). Od tohoto dne běží MZe lhůta 30 dnů na posouzení případu, ve složitějších případech je lhůta prodloužena na 60 dnů.
MZe vydá rozhodnutí o přiznání/nepřiznání náhrady s jeho vyčíslením dle dodaných materiálů (viz bod 7) a k tomu přikládá formulář „Vzdání se nároku na podání rozkladu“. Ten slouží k tomu, aby v případě, že s výrokem souhlasíte, nemusela plynout 15 denní lhůta na „odvolání“.
MZe do 10 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí zajistí proplacení přiznané náhrady na účet uvedený chovatelem v žádosti o náhradu.

Postup základní organizace

ZO ČSV vzhledem k termínům uvedeným v MVO k MVP, kde je zřízeno OP (viz bod 5) pro odevzdání vzorků, prostřednictvím svých důvěrníků oznámí neprodleně tuto informaci včelařům, kteří vloží do úlů podložky k odběru vzorku měli. Mohou použít i speciální podložky k tomuto účelu od Výzkumného ústavu včelařského, které pak mohou uplatnit k proplacení, při Žádosti (viz bod 6.).
ZO ČSV předá vzorky měli na KVS s dvěma objednávkami laboratorního vyšetření. Jednu, potvrzenou, si nechá pro přiložení k Žádosti (viz bod 6.).
KVS předá vzorky k vyšetření do státních veterinárních ústavů (dále jen „SVÚ“).
SVÚ pošle ZO ČSV protokol o zkoušce a fakturu k zaplacení. Oba doklady jsou nutné k Žádosti (viz bod 6.).
ZO ČSV podá Žádost, ke které přikládá kopii nařízení o MVO, objednávku laboratorního vyšetření, potvrzenou od KVS (viz bod 3.), kopii protokolu o zkoušce z SVÚ (viz bod 5.), kopii faktury a dokladu o proplacení, plnou moc o zastupování včelařů, registrační list ZO ČSV, popřípadě i doklady s prokázáním přímých nákladů na odběr vzorků (detekční podložky…).
Žádost se podává formou vyplněného formuláře žádosti potvrzeného KVS a dále se k žádosti přikládá kopie nařízení o uložení MVO v OP. Nejzazší termín pro podání Žádosti u náhradu nákladů spojených s vyšetřením vzorků měli je 12 týdnů od ukončení MVO v OP. Pak je nárok promlčen.
Žádost se podává na Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“), odbor živočišných komodit 17210. Doporučeně nebo osobně tak, abyste měli podací lístek nebo jiný doklad o tom, že jste dodrželi stanovenou lhůtu k podání (viz bod 6). Od tohoto dne běží MZe lhůta 30 dnů na posouzení případu, ve složitějších případech je lhůta prodloužena na 60 dnů.
MZe vydá rozhodnutí o přiznání/nepřiznání náhrady s jeho vyčíslením dle dodaných materiálů (viz bod 7) a k tomu přikládá formulář „Vzdání se nároku na podání rozkladu“. Ten slouží k tomu, aby v případě, že s výrokem souhlasíte, nemusela plynout 15 denní lhůta na „odvolání“.
MZe do 10 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí zajistí proplacení přiznané náhrady na účet uvedený chovatelem v žádosti o náhradu.

Mapa ohnisek nákaz včel a ochraných pásem

Mapa je dostupná na webu Státní veterinární správy. Zde můžete sledovat aktuální ohniska nákaz včel a ochranná pásma, která jsou zřízena pro kontrolu šíření nemocí.

zdravotní situace

Další informace

Otravy včelstev

Otravy včelstev způsobené přípravky na ochranu zemědělských plodin

Jak postupovat, krok za krokem ...

Chovatel má podezření na možnou otravu včelstev.
Ohlášení chovatelem – chovatel nahlásí ihned podezření na místně příslušnou krajskou veterinární správu, případně Městskou veterinární správu v Praze Státní veterinární správy (dále jen „KVS“), i pokud si není otravou jistý.
Nejlépe zavolat na ústřednu KVS, v pracovní dny od 7:15 do 15:45 jsou funkční pevné linky KVS. Mimo uvedený čas jsou v provozu krizové linky pro hlášení nákazy nebo mimořádné situace. Chovatel uvede aktuální umístění včel (platí především v případě kočovných stanovišť).
KVS oznámí podezření příslušnému rostlinolékaři ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský), poté následuje šetření (kontrola) na místě. Na stanovišti musí být přítomen chovatel.
Šetření na místě – na stanoviště včelstev přijede úřední veterinární lékař SVS, dále jen „ÚVL SVS“) a také rostlinolékař ÚKZÚZ. ÚVL SVS vyloučí jinou příčinu úhynu (jako je např. varroáza, mor, úmyslná otrava aj). Chovatel musí mít doklad o umístění včelstev, ten je velmi důležitý (tj. hlášení stanovišť do 28. února na příslušné obecní úřady).
ÚVL SVS shledal, že mohlo dojít k úhynu na základě použití pesticidů. V tomto odůvodněném případě odebere vzorky. Jsou odebrány vzorky včel a porostu, které musí být odebrány oficiálně (úřední odběr). Rostlinolékař odebere vzorek porostu (cca 200 g) a bude zjišťovat informace o stanovišti. V součinnosti s ÚVL SVS se budou dále snažit zjistit, kdy a kde se ošetřovalo (ráno, večer apod.), počasí, jak silná byla včelstva, skutečný počet včelstev atd. ÚVL SVS provede na místě kvalifikovaný odhad úhynu (uhynuly jenom létavky, polovina včelstva apod.).
ÚVL SVS sepíše protokol o kontrole. Chovatel protokol podepíše, případně se pořídí fotodokumentace stanoviště.
Odebrané vzorky jsou prostřednictvím svozových linek státních veterinárních ústavů odvezeny do laboratoře Státního veterinárního ústavu Praha. Od aplikace přípravku na pozemek do předání vzorku laboratoři nesmí uplynout delší doba než 72 hodin. Pro volbu metody analýzy je důležité i hlášení rostlinolékaře. Sloučenin, které se používají na ošetřování porostů, je veliké množství. Výsledek (laboratorní protokol) laboratoř posílá KVS. KVS dále komunikuje zjištěné informace s rostlinolékařem.
Pokud se léčivá látka nalezne v rostlinách i ve včelách (tzn., že existuje příčinná souvislost), vydá KVS závěrečnou zprávu. Výsledek šetření je předán chovateli a rostlinolékaři.
Po vydání závěrečné zprávy KVS s šetřením končí, další postup provádí rostlinolékař.
Rostlinolékař stanoví, jestli došlo k porušení rostlinolékařského zákona.

MVDr. Pavel Texl

Státní veterinární správa

Sršeň asijská

Téma výskytu sršně asijské v ČR hýbe nejen včelařskými sociálními sítěmi. Ukázalo se, že je to problém nejen včelařů, ale všech občanů ČR, Ministerstva životního prostředí ČR, Agentury ochrany přírody ČR a Hasičské záchranné služby.

Důležité je nebezpečí nepodcenit. Všímat si okolí stanovišť a hnízda aktivně vyhledávat. Je jisté, že odstraněním jediného objeveného hnízda invaze tohoto nepůvodního invazivního druhu neskončila. Shromáždili jsme pro vás ty nejdůležitější dostupné informace a materiály zde. Další články a dokumenty budeme postupně doplňovat. Pracujeme také na vzdělávacím programu s tímto tématem pro naše včelaře.

Více informací najdete na stránkách ČSV